Český hornový sbor

Vznikl v roce 2008, aby navázal na třísetletou tradici vyhlášené české hornové školy. Ta v celosvětovém kontextu vyniká svou výraznou a ojedinělou technikou hry, především pak dýcháním, měkkým a zpěvným tónem nástroje s trochou vibrata. Hlavní snažení ansámblu neomezeného pevným počtem hráčů a jeho repertoár se bude ubírat těmito směry:

Hudba renesanční a ranně barokní: dva soubory hrají proti sobě nebo po sobě - zvukové efekty, echa, tance, fanfary(Gabrielli, di Lasso, Scheidt, Stradella, Frescobaldi, Y Coll, Byrd, Gibbons); vše jsou úpravy.
Lovecká hudba: inspirace hledáme ve francouzských sdruženích lovců a trubačů a v prapůvodním určení lesního rohu jako signálního nástroje lovců; jedná se o signály, fanfáry, pochody, halali, zastaveníčka na lovu, ale i Mše Svateho Huberta v kostelích, někdy s doprovodem varhan (Rossini, Stamic, Weber, Daupraut, Mourette, Correte, hodně anonymních autorů).
Úpravy romantických sborů-čtyř až sedmihlasých: skladby Brahmse, Dvořáka, Brucknera s využitím plného zvuku horen i v kombinaci s Wagnerovými tubami, užití extremní dynamiky forte i piano, frázování,vrstvení hlasů či-napodobení lidského hlasu.
Originální skladby 20.století-i kvarteta: díla odHindemitha, Francaixe, Turnera, Lo Prestiho, Edera.

Dále se věnujeme hraní v orchestrech-jako celá hornová skupina-třeba ve skladbach: Händel-Vodní hudba, Haydn-Lovecká symfonie, Mozart-Lovecká symfonie, Schumanna-Konzertstück pro 4 horny a orchestr a další podobné skladby.
Máme na repertoáru i originální skladby pro horny a sbor (smíšený, mužský, ženský) od Schumanna-Jagdlieder, Schuberta-Nachtgesang in Walde, Brahmse-Gesaenge, Webera-Luetzows wilde Jagt atd.
Hrajeme i úpravy operních předeher: Beethoven-Egmont, Berlioz-Římský karneval, Rossini-La Gazza ladra.

Na úvodním promo albu souboru se nacházejí skladby prezentující celý jeho záběr repertoáru, od hudby renesančních mistrů a tradiční lovecké hudby až po úpravy sborových skladeb a originální kompozice minulého století.

„Osobně musím vzpomenout na metodu svého prvního učitele pana Karla Křenka, který při vyučování kladl důraz na tyto tři zásady: na hornu se musí zpívat, protože je to nástroj nejpodobnější možnostem lidského hlasu, horna musí znít vždy kultivovaně a ne aby řvala, ale zároveň výrazně - molto espressivo," říká Baborák, jenž se tyto zásady snaží naplnit právě s Českým hornovým sborem.

HISTORIE LESNÍHO ROHU

Tento žesťový hudební nástroj si své postavení v orchestru drží již více než tři sta let. Za pravlast horny (lesního rohu) je považována Francie, kde se na ni také poprvé hrálo v operní orchestru v polovině 17. století při inscenaci Lullyho opery Princesse d´Elide. Ze země galského kohouta se lesní rohy postupně rozšířily do dalších evropských zemí. České země byly díky jejich obdivovateli a propagátorovi hraběti Šporkovi mezi prvními. A tak se s hrdostí mohou zařadit ke kolébkám školy lesního rohu; zdejší hornisté totiž své trubačské umění rozšířili do celého světa. Hra na lesní roh se navíc vyvíjela i v církvi, armádě i šlechtických kapelách.

Napříč staletími

O vývoj horny se na počátku zasloužily lovecké nástroje, které se používaly k fanfárám a signálům při lovu zvěře. Nástroj se postupně prodlužoval, a tím získával více přirozených tónů a variability signálů. Pozvolna se rozšiřoval od nátrubku a končil větším trychtýřovitým korpusem, čímž vznikl temnější zvuk. Počátkem 19. století se k němu přidaly ventily, aby se umožnilo hraní celému chromatickému rozsahu tónů. V současnosti hrají hornisté na dvojité lesní rohy, jež mají větší tónový rozsah i možnost hraní ve vyšších polohách. Podle dobových pramenů se hra na hornu vyučovala napodobováním učitele ve tvoření tónu, používání jazyka a nasazení.
Když v roce 1811 začala výuka na Pražské konzervatoří, velmi se díky tomu zvýšila úroveň tuzemských hudebníků, především hornistů. Uznávaným učitelem tehdy byl Václav Zalužan, který byl zároveň členem dechové harmonie hraběte Jana Pachty, operního orchestru Stavovského divadla a byl přítomen i premiérám oper Wolfganga Amadea Mozarta. Zalužanův odkaz pak převzal Jan Janatka.
Rok 1818 se pro hornu zapsal jako patentový pro ventilový roh. V této době psali kompozice mimo jiné Antonín Rössler-Rosetti. K jeho nejoblíbenějším dílům patří Koncert pro dva lesní rohy, který se profesionální nahrávky dočkal až po druhé světové válce od hornistů České filharmonie. Hornové koncerty tvořil i samotný Mozart, ale v jeho době nezazněl ani jediný. Jednou z významných českých hornových premiér poloviny 19. století byl například Schumannův Koncertní kus pro čtyři lesní rohy s průvodem symfonického orchestru.

Česká horna ve století pokroku

O propagaci lesního rohu se pak ve 20. století zasloužil Emanuel Kaucký, který založil komorní soubor nazvaný Šporkovi myslivci. Když se po druhé světové válce rozpadl, pokračoval Kaucký s mladými konzervatoristy. Navázal tak na tradici pěstování sborové hry, která vznikla počátkem 19. století. Po Kauckého smrti ztratila podle některých kritik pražská hornová škola v 50. letech vedoucí postavení v hornové tradici. Na Kauckého myslivecké trubače navázal i soubor Corni di Praga, jehož repertoárem byla stará lovecká hudba i jiné žánry. Na kopie starých loveckých a invenčních rohů hraje Lovecké trio Praha, jež se věnuje i soudobé lovecké hudbě.
K předním českým hornistům a výjimečným osobnostem tohoto oboru ve světě patřil také Zdeněk Tylšar, který působil jako sólohornista 40 let u České filharmonie. Jeho věhlasná sóla ve Dvořákových, Brahmsových, Straussových a Mahlerových orchestrálních skladbách byla spjata především s érou dirigenta Václava Neumanna. Tylšar spolupracoval kromě českých filharmoniků i kupříkladu s Londýnským komorním orchestrem, Orchestrem salcburského Mozartea, Rozhlasovým orchestrem v Oslu, Skotským komorním orchestrem i některými japonskými komorními ansámbly. Výraznou stopu zanechal i jako pedagog na Pražské konzervatoři a Akademii múzických umění v Praze. V jeho šlépějích nyní kráčí i Radek Baborák, v současnosti jeden z nejlepších hornistů na světě.

REPERTOÁR:

program 1

Gabrielli - Canzon
Scheidt - Altes Jahr
Gabrielli - Sol, sol, la
Rossini - Randevous en la Chasse
Měchura - Kvartet
Weber - Alla caccia
--- pauza
Dvořák - Tři písně
Debussy - Trois chansons
Brahms - Drei Gesaenge
Lo Presti - Intrade
Turner - Farewell to red castle

program 2

Y Coll - Tonos de palacio
Byrd - Oxford marche
Gybons - Swan
Bach - Fantasie, Fuga
--- pauza
Bruckner - Ave Maria
Gradualle
Equale
Offertorium
Gradualle
Atiphone

program 3

Rossini - La Gazza ladra
Delius - Summer Evening
Rossini - Randevous
Gliere - Russian Dance
--- pauza
Berlioz - Carneval romaine
Mandelsohn - Nocturne
Beethoven - Egmont<< Back